Při naší kominické praxi se setkáváme se situacemi, o kterých se domíváme, že snad ani nemohou nastat. Realita nás ale vždy dokáže překvapit a utvrdí nás v tom, že je možné opravdu vše. O zajímavostech a opakujících se nešvarech vás chceme na této stránce pravidelně informovat.

V jednom případě firma vyvložkovala komín nerezovou flexi hadicí a komín se jednu topnou sezónu normálně používal k topení v krbových kamnech. Po otevření komínových dvířek se vysypala stavební suť (cca ? kbelíku). Komín jsme začali čistit z půdy čistícími dvířky. Po vyčištění komínu jsme suť vybrali a provedli nafocení vyčištěného průduchu. K našem překvapení komín nad spodními komínovými dvířky končil, sutí byl zasypán až do výšky napojení kouřovodu (tedy celá neúčinná výška, lépe řečeno chyběla tím pádem minimální neúčinná výška 50cm dle normy ČSN 73 42 01) a vše bylo nachystáno na pěkný průšvih. Po několika pokusech o proražení se vysypalo dalšího cca 1,5 kbelíku suti a komín konečně začal plnit svoji funkci. Firma chtěla evidentně na vložkování vydělat, protože neúčinná výška (cca 1,2m ) nebyla vůbec vyvložkována a vložka začínala až u T-kusu účinnou výškou. Štítek o vyvložkování nikde, revize nikde. I takhle může bohužel vypadat práce některých „kolegů“ z oboru.

Při návštěvě novostavby (5 let starý dům) jsme byli požádání o vyčištění komínu k vestavěnému krbu. Po otevření komínových vymetacích dvířek se místo komínu objevila čtvercová „díra“ 20x20cm, dle všeho pouze zevnitř omítnutá a podle našich odhadů postavená z klasických porothermických (děrovaných) cihel...Dům byl stavěn na klíč a stavební firma evidentně na vnitřek komínu (komínová vložka, izolace...) „omylem“ zapomněla. Majitelé naštěstí v krbu prakticky netopili a celou věc aktuálně řeší....

Velmi častým nešvarem, se kterým se potkáváme, souvisí s možností čistit si komíny na tuhá paliva (dřevo) do 50kW svépomocí. České kutilství nezná mezí a k tomuto svépomocnému čištění se používá často naprosto cokoliv co se vejde do komína. Většinou na půdách ony nástroje potkáváme a je na první pohled jasné, že na daný průduch naprosto nestačí, případně jejich délka je schopna vyčistit tak 1/3 komínu. Není vyjímkou, že z takto „podomácku vyčištěného“ komín vymeteme správným nástrojem 1 kbelík sazí a majitel se tomu poté hrozně diví.

Komíny od plynových spotřebičů – kapitola sama pro sebe. Většina lidí se domnívá, že komín od plynu se nečistí... „Tam se přece nic neusazuje, zemní plyn je čistý, tady se to 20 let nečistilo, tak proč bychom to měli čistit“ Právě komíny od plynu by se měli čistit důkladně, protože tady často může dojít k otravě CO (oxidem uhelnatým) při špatném spalování, otočení komínového tahu, nedostatku vzduchu, zacpaném komínu atd.. Spaliny plynu obsahují silice, kyselinou uhličitou, která se usazuje na vložce a dokáže vyrůst také v pěkné krápníky, které mohou vložku zalepit. Spolu s napadaným hmyzem (vosy, vosí hnízdo, sršní, sarančata), případně mrtvými ptáky nebo netopýry dokáží komín ucpat a otočit tak i tok spalin směrem do místnosti. Opět někteří kominíci plyn nepovažují za nutné čistit a vypisují pouze kontroly mezi dveřmi, případně u kávy... My potom z komínu na plyn vybíráme saze za 15 let provozu – 1 plný kbelík a komín je často problém sluníčkem protlačit kolik nečistot musíme tlačí před sebou. Samozřejmě moderní kotle, pokud je problém v komíně to sami poznají a vypnou se, ale při kontrolách většinou potkáváme „dosluhující babičky“ – nejčastěji Destily staré 20 let a dále. Nic proti těmto kotlům, svoji funkci při správném servisu jistě plní velmi dobře, ale je k tomu potřeba i pravidelně čištěný komín.

Zadehtované komíny – to jsou komíny, kde je už na první pohled patrné, že něco není v pořádku. Celý komín je potečený černými sazemi, které často tečou tělesem komínu až na půdu. Po otevření komínových dvířek na půdě pak bývá definitivně jasno. Krasová výzdoba v moravských jeskyních vypadá podobně, jen tyto „krápníky“ mají na rozdíl od těch klasických černou barvu. Vnitřek komínu je navíc často zanesen „skelnými sazemi“, které opravdu připomínají přetavené sklo a také se podobně chovají, většinou jdou odstranit hrubou silou a komín v takovémto stavu je zralý na vyfrézování, minimálně řetízkovou frézou. A jak k tomuto zadehtování nejčastěji dochází? Buď majitel topí vlhkým dřevem, které často navíc proloží tím „co dům dal“ (pet, lahve, plastové obaly, lepenky atd.), nebo se kotel nachází v málé místnosti o rozměru záchodu, kde často chybí okno, větrací šachta, nebo vzduchová mřížka ve dveřích. Není vyjímkou, že v takovém prostoru je vedle kotle na tuhá paliva umístěn i plynový kotel...

Občas je až s podivem, jaké speciality při návštěvách rodinných domů potkáte. Zde se jednalo o kotel na tuhá paliva, který už něco pamatoval. Byl napojen kouřovodem do komína, kde chyběla neúčinná výška, naproti ústí kouřovodu byly komínová dvířka z jednoduchého pozink. plechu. Spaliny se dále stáčely do zděného komínu cca 20x20 cm. Vše v havarijní stavu. Rodina s malými dětmi vůbec netušili, že je něco špatně...

Novostavba, kde ještě nebyla hotová fasáda – při výlezu na střechu nebylo možné se chytit komínu z cihel, aniž by nějaká z cihel nezůstala v ruce...komín byl dvouprůduchový, kde kromě komínu od krbu ústil i plyn. Tady se někdo pěkně vyřádil. Kouřovod 90mm od plynového kotle ústil do trubky 60mm (pro neznalé, není možné aby průměr kouřovodu byl větší než průměr samotného komínu) , neúčinná výška byla vyrobena z trubky o průměru 50mm a celé toto „potrubí“ bylo podle všeho vodovodní, nikoliv určené pro komíny a odtah spalin. Komín se nedal čistit, navíc byl dole v místě kondenzační jímky zataven a zašpuntován pouze s provrtanou dírkou pro odkapávání kondenzátu. Celé toto potrubí přitom vedlo v dostatečně širokém vyzděném komínu. Po celé délce nebyl fixováno, takže se volně v komíně pohybovalo...

Pokud po otevření komínových dvířek vykoukne vodovodní trubka o průměru 50 mm něco není v pořádku..

Zvlášťe když stejný průměr pokračuje komínem i nahoru a do 50 mm trubky ustí kouřovod o průměru 90mm.

Vše je dokonáno v ústí komínu, trubkový systém vede komínovou šachtou volně bez jediného kotvení. Komínová hlava se navíc již začíná rozpadat a dům ještě nemá fasádu...

Systémový komín (stavebnice od známých výrobců komínů) obsahuje většinou tvárnice (lehčený beton, cihelný systém), izolaci, vložku a kanálky zadního odvětrávání. Ty na těchto obrázcích chybí, neboť jsou pěčlivě zacpány papírovými pytli od cementu, které tam zedníci schovaly.

Papírový pytel od cementu nacpaný v rozích kolem vložky tam rozhodně nepatří. Tento prostor musí zůstat volný pro odvětrávání případných spalin, které projdou spoji mezi jednotlivými díly vložky. Co asi papír udělá po nahřátí vložky je jasné...

Velmi často se vyskytne dotaz zda je možné do 1 komínu napojit dva spotřebiče na tuhá paliva - dle aktuálních norem to není možné. U plynu to možné je, vše je potřeba ale podoložit výpočtem spalinové cesty a komín je pak často potřeba opatřit patřičnými komponenty - zpětnými klapkami na kouřovodech, aby se spaliny nedostávali do kotle, který není v momentálním provozu atd.

Ukázka jak může dopadnou komín, který se několik let nečistí, netopí se v něm úplně schým dřevem a navíc je do komínu o průměru 150mm připojen spotřebič se spalinovým hrdlem 160mm. Tedy mimo normu. Komín pak nestíhá a začne se zapékat. Po třech letech nečištění z něj pak vypadnou 2 meteority a další 3 kbelíky podobně spečených sazí. Pokud si myslíte, že by toto mohl být váš případ zavolejte zavčas kominíka. Tady už bylo vše rozpáleno do běla a čekalo se až saze v komínu chytnou. Naštěstí se tak nestalo.